| Název: | Město Krásno |
| Adresa: | Radniční č.p.1, 357 31 Krásno |
| IČ: | 00573167 |
| Telefon: | 352 698 222, 724 180 768 |
| E-mail: | mesto-krasno@mesto-krasno.cz |
| ID dat. schránky: | 36ab6py |
| Název: | Město Krásno |
| Adresa: | Radniční č.p.1, 357 31 Krásno |
| IČ: | 00573167 |
| Telefon: | 702 136 062 |
| E-mail: | zahradka@mesto-krasno.cz |
| ID dat. schránky: | 36ab6py |
TECHNICKÉ POŽADAVKY NA VNITŘNÍ VODOVODY
Vnitřní vodovod je potrubí určené pro rozvod vody po pozemku nebo stavbě a navazuje na konec vodovodní přípojky. Vnitřní vodovod není vodním dílem.
Technické požadavky na vnitřní vodovody jsou řešeny zejména normou ČSN 75 5409 Vnitřní vodovody. Níže uvedený text uvádí nejdůležitější pasáže normy.
Obecně
Vnitřní vodovod – potrubí včetně příslušenství a technických zařízení na ně připojených určené pro rozvod vody po pozemku nebí stavbě, které navazuje na konec vodovodní přípojky nebo na čerpací stanici, popř. jiný zdroj vody.
Vnitřní vodovod rozvádí vodu k jednotlivým armaturám, zařizovacím předmětům a technologickým zařízením.
Pro vnitřní vodovody se v České republice přednostně používá instalace typu A podle ČSN EN 806-1 zásobovaná přímo z vodovodní přípojky nebo automatické tlakové čerpací stanice. Instalace typu B podle ČSN EN 806-1 zásobovaná gravitačně z výše položené přerušovací zásobní nádrže se používá pouze ve výjimečných případech, např. u stájových vodovodů podle ČSN 75 5490.
Požadavky na potrubí a armatury
Použití materiálu je podmíněno druhem a jakostí vody, která bude potrubím dopravována a prostředím, ve kterém je potrubí instalováno.
Pro vnitřní vodovod se smí použít jen materiály odpovídající příslušným předpisům.
Potrubí vnitřního vodovodu se navrhuje na nejvyšší provozní přetlak alespoň 1000 kPa (výjimkou mohou být vodovody zásobované gravitačně z výše položené přerušovací zásobní nádrže) a životnost nejméně 50 let. Armatury vnitřního vodovodu se navrhují na nejvyšší provozní přetlak alespoň 1000 kPa s výše uvedenou výjimkou. Životnost armatur je stanovena v normách výrobků. U rozvodu studené vody se předpokládá návrhová teplota min. 20 °C a u rozvodů teplé vody min. 60 °C.
Trubky a tvarovky, kromě vodoznaků a zahradních hadic, nesmějí mít průhledné stěny. Pokud výrobce trubek nestanoví jinak, nesmí se ocelové pozinkované trubky použít pro vnitřní vodovod teplé vody.
Požadavky na vedení potrubí:
Vedení potrubí v podlaze bez ochranné trubky se nedoporučuje.
V místě vstupu potrubí ze země do budovy se osazuje ochranná trubka, a popř. zřizuje montážní šachta.
Hadice a vlnovcové trubky se smí používat pro napojení výtokových armatur, nádržkových splachovačů, ohřívačů vody, čerpacích stanic, čerpadel a technologických zařízení a musí být přístupné pro výměnu.
Kromě uzavíracích a vypouštěcích armatur se na potrubí vnitřního vodovodu s ústřední přípravou teplé vody osazují vzorkovací armatury. Jejich umístění je vždy nutné za výstupem teplé vody z ohřívače a před vstupem cirkulačního potrubí do ohřívače.
Cirkulační potrubí musí být možné odvzdušnit výtokovou armaturou nebo odvzdušňovací armaturou.
Při vedení potrubí v neprůlezných instalačních kanálech nebo drážkách nesmí být potrubí studené pitné vody vedeno společně s potrubím ústředního vytápění, parovody nebo horkovody.
Potrubí pro nepitnou vodu musí být vždy označeno barevnou samolepicí páskou umístěnou na trubkách nebo na tepelné izolaci nebo barevným nátěrem. Označení potrubí se provádí podle ČSN 13 0072. Při označování barvami se potrubí nepitné vody označuje bílou barvou.
Při ukládání vodovodních potrubí do země vně budov se postupuje především podle ČSN EN 805. Povrch potrubí vedeného pod terénem souběžně s budovou musí být od vnějšího povrchu stěny nebo základu budovy vzdálen nejméně 0,4 m. Doporučuje se vzdálenost alespoň 1,5 m. Při menších vzdálenostech než 1,5 m má být potrubí uloženo v ochranné trubce. Potrubí vnitřního vodovodu vně budov smí být vedeno také v instalačních kanálech a podobných prostorách.
Elektrické izolační prvky na vodovodním potrubí nejsou českými elektrotechnickými předpisy požadovány.
Tepelné izolace
Potrubí teplé vody s cirkulací a cirkulační potrubí teplé vody musí být tepelně izolováno. Požadavky na tepelnou izolaci jsou uvedeny ve vyhlášce č. 193/2007 a TNI CEN/TR 16355. Potrubí studené pitné vody, kromě potrubí zásobujícího pouze odběrní místa požární vody a potrubí uloženého v ochranné trubce, musí být tepelně izolováno. Nejmenší tloušťky tepelné izolace potrubí studené pitné vody jsou uvedeny v ČSN 75 5409. U potrubí nepitné vody se nutnost tepelné izolace posoudí podle účelu použití vody. Tepelná izolace musí zabránit kondenzaci na vnějším povrchu kovových potrubí studené vody. Potrubí, které není opatřeno tepelnou izolací, má být obaleno plstěným pásem.
Propojení potrubí studené a teplé vody
Pokud je výtok smísené vody za místem smísení studené a teplé vody uzavíratelný (např. u termostatických směšovacích armatur pro více výtoků, u výtokových armatur s automatickým otevíráním a uzavíráním nebo uzavíratelných sprchových hlavic), musí být směšovací armatura na přívodech teplé a studené vody opatřena zpětnými armaturami nebo musí být zpětné armatury osazeny na přívodu vody ke směšovací armatuře. Potrubí smísené vody nesmí mít v trase od směšovací armatury k nejvzdálenější výtokové armatuře objem větší než 3 l. Objem potrubí odbočujících z trasy k nejvzdálenější výtokové armatuře se do uvedeného objemu nezapočítává.
Zvyšovací tlakové stanice
Při návrhu zvyšovací tlakové stanice na vnitřním vodovodu nesmí hydrostatický přetlak u nejnižších odběrných míst přesáhnout provozní přetlak povolený pro použité armatury, zařizovací předměty nebo technologická zařízení. Zvyšovací tlaková stanice musí být umístěna tak, aby příprava a rozvod teplé vody pro směšovací baterie byly ve stejném tlakovém pásmu s rozvodem studené vody.
Průtok zvyšovací tlakovou stanicí musí být při zapínacím přetlaku čerpadel větší nebo roven výpočtovému průtoku, na který je dimenzováno potrubí vnitřního vodovodu za zvyšovací tlakovou stanicí. Průtočná rychlost vody v sacím potrubí zvyšovací tlakové stanice má být v rozmezí 0,5 m/s až 1,2 m/s.
Na přívodním potrubí do zvyšovací tlakové stanice (na straně sání) musí být osazen uzávěr a mechanický filtr. U čerpadel musí být osazena zpětná armatura a armatura nebo zátka pro provedení kontroly zpětné armatury. Na výstupu ze zvyšovací tlakové stanice musí být osazen uzávěr. Pokud provozní přetlak za zvyšovací tlakovou stanicí může být v případě poruchy jejího ovládání vyšší než nejvyšší provozní přetlak některé části vnitřního vodovodu, musí být před uzávěrem na výstupu ze zvyšovací tlakové stanice osazen pojistný ventil nastavený na otevírací přetlak, který je nejvýše roven tomuto nejvyššímu provoznímu přetlaku.
Zvyšovací tlakové stanice pro bytové domy, hotely, internáty, vysokoškolské koleje, dětské domovy, domovy pro seniory, nemocnice, polikliniky, školy a jiné budovy, kde je to z hlediska provozu nutné (neplatí pro rodinné domy), musí mít alespoň jedno náhradní čerpadlo, které se musí v provozu střídat s ostatními čerpadly. Při výpadku jednoho z čerpadel zvyšovací tlakové stanice musí být u zvyšovacích tlakových stanic s náhradními čerpadly při zapínacím přetlaku čerpadel zajištěn průtok, který je větší nebo roven výpočtovému průtoku, na který je dimenzováno potrubí vnitřního vodovodu za zvyšovací tlakovou stanicí.
Zvyšovací tlakové stanice spojené přímo s vodovodní přípojkou, které nejsou opatřeny frekvenčním měničem otáček čerpadel a nesplňují požadavky na přímé připojení bez tlakové nádoby na straně sání čerpadel podle ČSN EN 806-2, musí být na straně sání čerpadel opatřeny tlakovou nádobou. Přednostně se používají tlakové nádoby s membránou nebo vakem. Při poklesu přetlaku v potrubí před přímo připojenou zvyšovací tlakovou stanicí pod 100 kPa se musí čerpadla automaticky vypnout.
U zvyšovací tlakové stanice napojené na přívod vody nepřímo přes přerušovací nádrž, nesmí přítok vody do přerušovací nádrže způsobit takový pokles přetlaku v přívodním potrubí, jehož následkem by byl pokles přetlaku před výtokovými armaturami pod hodnotu minimálního požadovaného hydrodynamického přetlaku před výtokovými armaturami (odběrnými místy) podle ČSN 75 5455. Proto musí být průtok vody do přerušovací nádrže zpravidla omezen. Omezený přítok je třeba zohlednit při návrhu objemu nádrže.
Přerušovací nebo vyrovnávací nádrž musí být vybavena těsně uzavíratelným vstupním otvorem, plnicím zařízením, bezpečnostním přelivem, vypouštěcím potrubím s uzavírací armaturou, sacím potrubím do zvyšovací tlakové stanice, odvzdušněním (odvětráním), a popř. sledováním hladiny. Vypouštěcí potrubí má umožnit vypuštění veškeré vody z nádrže. U nádrží určených pro zvyšovací tlakové stanice, které jsou typovými výrobky, se připouští i odlišné vybavení.
Čerpadla zvyšovací tlakové stanice zásobované z přerušovací nebo vyrovnávací nádrže musí být při nedostatku vody v nádrži automaticky vypnuta.
Redukční ventily
Redukční ventil musí být na potrubí studené vody umístěn tak, aby příprava a rozvod teplé vody pro směšovací baterie byly ve stejném tlakovém pásmu s rozvodem studené vody. Ústřední snižování přetlaku vody pro bytové domy (neplatí pro rodinné domy), hotely, internáty, koleje, dětské domovy, domovy pro seniory, nemocnice, polikliniky, školy a jiné budovy, kde je to z hlediska provozu nutné, se navrhuje pomocí dvou redukčních ventilů řazených vedle sebe (paralelně). Každý redukční ventil je dimenzován na 100 % výpočtového průtoku. U obou redukčních ventilů mají být osazeny všechny potřebné armatury (uzávěry, mechanické filtry a vypouštěcí kohouty).
Pokud výrobce redukčního ventilu nestanoví jinak, smí být při výpočtovém průtoku největší rychlost proudění vody redukčním ventilem 3 m/s. Tam, kde se vyžaduje ochrana proti hluku, nesmí rychlost proudění vody redukčním ventilem překročit 2 m/s.
Pokud při poruše redukčního ventilu může být překročen nejvyšší provozní přetlak v potrubích nebo zařízeních instalovaných za redukčním ventilem, musí být za redukčním ventilem osazen pojistný ventil s otevíracím přetlakem nastaveným na hodnotu, která je nejvýše rovna tomuto nejvyššímu provoznímu přetlaku.
Montáž
V části týkající se montáže norma navazuje na ČSN EN 806-4.
Spojování trubek
Tlakové hrdlové potrubí, jehož hrdlové spoje nejsou zabezpečeny proti vysunutí, se smí instalovat pouze vně budovy (kromě hrdlového spoje za obvodovou zdí na vstupu do budovy) a musí se zabezpečit tak, aby nemohlo dojít k vysunutí trouby z hrdla osovým tlakem vody, např. pomocí betonových bloků. Zabezpečení hrdlového spoje v místě vstupu do budovy se provádí např. objímkou, která zabraňuje posunutí trubky, s alespoň dvěma ocelovými táhly zakotvenými v obvodové stěně.
Montáž potrubí a armatur
Povrchy potrubí se nesmí dotýkat stavebních konstrukcí. Vzájemná vzdálenost volně vedených potrubí a vzdálenost volně vedených potrubí od stěn, stropů a jiných konstrukcí musí být taková, aby se izolace potrubí nedotýkala souběžných potrubí a jejich izolací, stěn, stropů a jiných konstrukcí, které neslouží k upevnění potrubí. Souběžná potrubí mají být vedena ve vzájemné vzdálenosti podle TNI CEN/TR 16355. Při prostupu volně vedeného vodovodního potrubí stavební konstrukcí se musí zabránit pevnému spojení s touto konstrukcí (např. uložením do ochranné trubky).
Zkoušení vnitřního vodovodu
Zkoušení vnitřního vodovodu provádí kvalifikovaná osoba, jejíž kvalifikaci mohou ověřovat např. živnostenská společenstva. Zkoušení vnitřního vodovodu se provádí ve třech krocích:
U oddílných vnitřních vodovodů se zkouší každý vodovod (pitné vody, provozní vody apod.) zvlášť. Při zkoušení jednoho vodovodu musí být všechny vývody nebo výtokové armatury u druhého vodovodu otevřeny, aby se poklesem přetlaku prokázalo případné zakázané propojení obou vodovodů. Přívod vody do vodovodu s otevřenými vývody musí být uzavřen nebo odpojen. O prověření zakázaného propojení se provede zápis.
Tlaková zkouška potrubí vodou se provádí podle ČSN EN 806-4. Tlaková zkouška potrubí vzduchem nebo inertním plynem se provádí zkušebním přetlakem 250 kPa (v odůvodněných případech nejvíce 300 kPa). Zkušební přetlak nesmí po dobu jedné hodiny (doba trvání zkoušky) poklesnout o více než 20 kPa. Při větším poklesu je tlaková zkouška nevyhovující.
Konečná tlaková zkouška se provádí vodou, kterou je vnitřní vodovod zásobován. Před zahájením zkoušky musí být potrubí řádně propláchnuto vodou. Zkouška se provádí po montáži všech zařizovacích předmětů, výtokových a pojistných armatur a příslušenství vnitřního vodovodu. Vodovod se ponechá pod provozním přetlakem vody nejméně 24 hodin (nejvíce 7 dnů). Konečná tlaková zkouška se provádí provozním přetlakem dosaženým v okamžiku zahájení zkoušky. Při zahájení zkoušky se uzavře uzávěr na začátku zkoušeného vodovodu (např. hlavní uzávěr objektu) a odečte se hodnota zkušebního přetlaku. Zkušební přetlak nesmí po dobu jedné hodiny od zahájení zkoušky klesnout o více než 20 kPa. Při větším poklesu je tlaková zkouška nevyhovující.
Proplachování vnitřního vodovodu
Proplachování potrubí se provádí podle ČSN EN 806-4. Objem vody spotřebované při proplachu se zaznamenává vodoměrem. Po propláchnutí vnitřního vodovodu se musí potrubí na nejnižších místech odkalit a na nejvyšších místech odvzdušnit.
Nádrže a ohřívače vody se musí propláchnout nejméně dvojnásobným objemem vody (při proplachování se v nich voda musí nejméně 2 krát vyměnit).
Dezinfekce vnitřního vodovodu pitné vody před uvedením do provozu
Dezinfekce před uvedením vnitřního vodovodu do provozu (zahájením odběru vody) podle ČSN EN 806-4 se provádí po úspěšném provedení tlakových zkoušek a proplachování. U vnitřních vodovodů pitné vody s počtem odběrných míst menším než 35 se dezinfekce provádět nemusí. U vnitřního vodovodu, u kterého se má provádět dezinfekce před uvedením do provozu, se mezi dvě uzavírací armatury osazuje také armatura pro dávkování dezinfekčního prostředku a vypouštěcí armatura (viz obrázek 1). V projektu vnitřního vodovodu pro provádění stavby, u kterého se bude provádět dezinfekce, musí být uveden celkový objem vody ve vnitřním vodovodu studené pitné vody a ve vnitřním vodovodu teplé vody, včetně ohřívačů a jiných zařízení. Dezinfekce vnitřního vodovodu s ústřední přípravou teplé vody se provádí samostatně pro vnitřní vodovod studené vody a vnitřní vodovod teplé vody (včetně cirkulačního potrubí, zařízení pro přípravu teplé vody, zásobníků teplé vody apod.). Nejprve se provádí dezinfekce vodovodu studené vody.
Pokud výrobce dezinfekčního prostředku nestanoví jinak, musí být voda s dezinfekčním prostředkem ponechána v dezinfikovaném vnitřním vodovodu nejméně 2 h. Po uplynutí této doby nebo doby stanovené výrobcem se odeberou vzorky za účelem zjištění koncentrace dezinfekčního prostředku. Po dokončení dezinfekce se provede propláchnutí vnitřního vodovodu postupem podle ČSN EN 806-4. V průběhu tohoto proplachování se musí voda ve vnitřním vodovodu nejméně 5 krát vyměnit.
Pokud provoz dezinfikovaného vnitřního vodovodu nebude zahájen do 7 dnů po ukončení dezinfekce a vodovod, který není provozován, nebude v týdenních intervalech proplachován, musí být před zahájením provozu (zahájením odběru vody) znovu dezinfikován.
Pokud je voda s dezinfekčním prostředkem vypouštěna do kanalizace pro veřejnou potřebu a dezinfekční prostředek není před vypouštěním neutralizován, musí být vypouštění písemně dohodnuto s provozovatelem této kanalizace. Při vypouštění vody s dezinfekčním prostředkem přes domovní čistírnu odpadních vod, musí být dezinfekční prostředek vždy neutralizován.
Provoz a údržba
Provoz a údržba vnitřního vodovodu se provádí podle ČSN EN 806-5 a pokynů výrobců jednotlivých zařízení. Zodpovědnost za provozování, kontrolu a údržbu vnitřního vodovodu má jeho vlastník. Údržba vnitřního vodovodu musí být prováděna kvalifikovanou osobou. Vnitřní vodovod musí být stále pod přetlakem vody. Pouze vnitřní vodovody nebo jejich části se sezónním provozem, které nebudou po dobu delší než 7 dnů používány, a úseky, v nichž probíhají opravy, se dočasně uzavírají, a popř. vypouští.
Přerušování provozu cirkulačního čerpadla se nedoporučuje. Při přerušovaném provozu cirkulačního čerpadla smí být toto čerpadlo vypnuto po dobu celkem nejvíce 8 h v průběhu dne (24 h). Po úpravách vnitřního vodovodu teplé vody s cirkulací musí být zkontrolováno, zda teplá voda cirkuluje ve všech okruzích.
Armaturami, které se otevírají a zavírají pootočením o 90° (kulové kohouty nebo uzavírací klapky), se smí voda uzavírat a otevírat jen při údržbě a opravách. Používat je může jen osoba, seznámená se zásadami jejich obsluhy.
Doporučuje se alespoň jednou ročně vizuálně zkontrolovat funkčnost a stav vodoměrů.
Kontrola zvyšovacích tlakových stanic, jejich připojení k potrubí a kontrola prostoru, ve kterém jsou umístěny, se provádí nejméně každých 6 měsíců, pokud jejich výrobce nestanoví jinak. Přerušovací nádrže musí být nejméně jednou za rok vypuštěny a vyčištěny. Při čištění se provede oplach a následně dezinfekce vnitřního povrchu nádrže. Dezinfekce se provádí biocidem, který je schválen (registrován Ministerstvem zdravotnictví České republiky) pro úpravu pitné vody. Z přerušovací nádrže se musí dvakrát za rok odebrat vzorek na krácený rozbor podle přílohy 5 vyhlášky č. 252/2004 Sb.
Ochrana proti znečištění vody ve vnitřních vodovodech
Ochrana proti znečištění pitné nebo užitkové vody ve vnitřních vodovodech se provádí podle ČSN EN 1717.
Propojení
Vnitřní vodovod připojený na vodovod pro veřejnou potřebu se nesmí přímo spojovat s potrubím zásobovaným z jiného zdroje. Rovněž oddílné vnitřní vodovody různých druhů vod (např. vody pitné, užitkové a provozní) se nesmí vzájemně spojovat.
Zásobování jednotného vnitřního vodovodu vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu a z vlastního zdroje vody je možné jen z přerušovací nebo vyrovnávací nádrže, do které je voda z vodovodu pro veřejnou potřebu a vlastního zdroje vody přivedena. Všechny přívody vody do této nádrže musí být chráněny volným výtokem typu AA, AB nebo AD, popř. přerušovačem průtoku s trvalým zavzdušněním z ovzduší DC. Volné výtoky mohou být součástí nádrže, nebo se mohou nacházet vně nádrže. Přerušovací nebo vyrovnávací nádrž, která se nachází v zemi, musí být opatřena volným výtokem typu AA, AB nebo AD, popř. přerušovačem průtoku s trvalým zavzdušněním z ovzduší DC umístěným mimo nádrž v prostorách, které nemohou být zaplaveny.
Stagnace vody
Potrubí, ze kterých není odebírána voda alespoň jednou za týden, a která není z provozních důvodů možné odpojit nebo uzavřít, a popř. vypustit (např. potrubí k výtokovým ventilům pro připojení hadice pro zálivku nebo potrubí požárního vodovodu), musí být od ostatního rozvodu oddělena ochrannou jednotkou pro třídu tekutiny 2. Pokud jsou tato potrubí z olova, musí se použít ochranná jednotka pro třídu tekutiny 3. Zaslepené odbočky, odbočky k uzavíracím armaturám nebo ochranným jednotkám potrubí ze kterých není odebírána voda alespoň jednou za týden, vypouštěcím, vzorkovacím nebo odkalovacím armaturám nebo pojistným ventilům, musí být co nejkratší. Doporučuje se, aby délka těchto odboček nepřesáhla dvojnásobek jejich jmenovité světlosti nebo vnitřního průměru. U potrubí o vnitřním průměru do 70 mm nemá být délka těchto odboček větší než 150 mm. Obtoky různých zařízení, kterými neprotéká voda alespoň jednou za týden, musí být opatřeny na každém konci uzávěrem a armaturami (vypouštěcími kohouty) pro vypuštění a zavzdušnění/odvzdušnění obtoku. Pokud nejsou tyto obtoky v provozu, musí z nich být voda vypuštěna.
Ochranné jednotky
Výtokové armatury u zařizovacích předmětů musí mít výtokový otvor nejméně 25 mm nad horním okrajem zařizovacího předmětu, přes který může voda přetékat. Pokud není tento rozměr dodržen, musí se výtokové armatury opatřit ochrannou jednotkou podle ČSN EN 1717.
Ochranné jednotky pro ochranu před zpětným průtokem jsou uvedeny v ČSN EN 1717. Typ ochranné jednotky pro pitnou nebo užitkovou vodu se volí podle třídy tekutiny a způsobu použití (domovní použití nebo jiné než domovní použití). Na ochranu proti znečištění provozní vody se volí ochranné jednotky pro třídu tekutiny 2 podle ČSN EN 1717. Příklady tříd tekutin v různých zařízeních s přihlédnutím ke způsobu použití jsou uvedeny v příloze G ČSN 75 5409.
Přívod pitné nebo užitkové vody do více zařízení nebo výtokových armatur smí být chráněn jednou společnou ochrannou jednotkou, pokud se na potrubí za ochrannou jednotkou napojují zařízení se stejnou třídou tekutiny podle ČSN EN 1717 a před každým zařízením nebo výtokovou armaturou je u instalací typu A osazena zpětná armatura. Výtokové armatury napojené na potrubí za společnou ochrannou jednotkou musí být označeny symbolem „nepitná voda“ podle ČSN EN 806-2.
Na potrubí k tlakovým splachovačům nebo automatickým splachovacím zařízením pisoárů musí být osazena zpětná armatura. Na potrubí za touto zpětnou armaturou smějí být napojeny jen tlakové splachovače nebo automatická splachovací zařízení pisoárů.
Prevence mikrobiologické kolonizace vnitřních vodovodů
Doporučení pro prevenci nárůstu (množení) bakterií Legionella pneumophila ve vnitřních vodovodech jsou uvedena v technické zprávě TNI CEN/TR 16355. Aby se zabránilo mikrobiologické kolonizaci vnitřních vodovodů, musí být dodrženy následující zásady:
Riziko
Riziko v případě mikrobiologické kolonizace vody, zejména bakteriemi Legionella pneumophila, představuje příprava a rozvod teplé vody při ústřední přípravě teplé vody:
V budovách nebo částech budov s rizikem v případě mikrobiologické kolonizace vody je nutné sledování mikrobiologické jakosti pravidelným odběrem potřebného počtu vzorků, zejména teplé vody, a instalace dávkovacího obtoku s regulačním ventilem na cirkulační potrubí teplé vody mezi cirkulační čerpadlo a zařízení pro přípravu teplé vody nebo jiných vývodů s uzávěry pro napojení dávkovacího zařízení chemikálií. Dávkovací obtok umožňuje v případě potřeby provádění jednorázové nebo opakované provozní chemické dezinfekce vnitřního vodovodu teplé vody. Nutná je také pravidelná kontrola teploty teplé vody na výstupu z ohřívačů vody, na vstupu cirkulačního potrubí do zařízení pro přípravu teplé vody a u výtokových armatur.
Provozní dezinfekce
Po uvedení vnitřního vodovodu do provozu musí v budovách s rizikem proběhnout zkušební provoz vnitřního vodovodu teplé vody, v jehož průběhu musí být odebrány vzorky na mikrobiologické vyšetření. Na základě výsledků mikrobiologického vyšetření při zkušebním provozu je třeba případně přistoupit k vhodné formě hygienického zabezpečení teplé vody. Může se jednat o:
Při návrhu dezinfekce je třeba zvážit její vliv na materiály potrubí, armatur a zařízení pro přípravu teplé vody. Pokud se navrhuje chemická dezinfekce, uvádí se požadavek dosahované koncentrace dezinfekčního prostředku podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. v nejvzdálenějším odběrném místě a ve vzorku ze vzorkovací armatury na cirkulačním potrubí před vstupem do zařízení pro přípravu teplé vody. Pokud se navrhuje termická dezinfekce (podle TNI CEN/TR 16355), musí být součástí návrhu dosahované teploty, doba trvání a frekvence termické dezinfekce, opatření na odběrných místech proti možnosti opaření, postup při odpouštění u všech odběrných míst teplé vody (doba odpouštění a objem odpouštěné teplé vody), sledování stavu vodoměru před a po provedení termické dezinfekce a finanční vyjádření jednotlivého provedení termické dezinfekce v nákladech na vodu a energii pro její dohřev na teplotu potřebnou pro termickou dezinfekci.
Související zákony, vyhlášky a normy
TECHNICKÉ POŽADAVKY NA VNITŘNÍ KANALIZACI
Vnitřní kanalizace je potrubí určené k odvádění odpadních vod, popřípadě i srážkových vod ze stavby, k jejímu vnějšímu líci. V případech, kdy jsou odváděny odpadní vody, popřípadě i srážkové vody ze stavby i pozemku vně stavby, je koncem vnitřní kanalizace místo posledního spojení vnějších potrubí. Tato místa jsou také začátkem kanalizační přípojky.
Technické požadavky na vnitřní kanalizace jsou řešeny zejména normou ČSN 75 6760 Vnitřní kanalizace. Níže uvedený text uvádí nejdůležitější pasáže normy.
Obecně
Vnitřní kanalizace – potrubí, armatury a příslušenství, která jsou v majetku vlastníka nemovitosti a odvádí odpadní, a popř. i srážkové vody z budov a venkovních ploch k vnějšímu líci budov nebo k poslednímu spojení svodných potrubí vně budov, kde začíná kanalizační přípojka, popř. do žumpy nebo vodního recipientu.
Systém jednotné a oddílné soustavy
Splašková a dešťová odpadní potrubí musí být vedena odděleně. Při napojení nemovitosti na stokovou síť jednotné soustavy je možné provést spojení svodného potrubí splaškových odpadních vod a srážkových vod uvnitř budovy pouze v těchto případech:
V ostatních případech smí být při napojení nemovitosti na stoku síť jednotné soustavy provedeno spojení svodného potrubí splaškových odpadních vod a srážkových vod pouze vně budovy.
Při napojení nemovitosti na stokovou síť oddílné soustavy musí být i vnitřní kanalizace oddílná (svodná potrubí splaškových odpadních vod a srážkových vod nesmí být spojována).
Použití materiálu je podmíněno druhem a jakostí vody, která bude potrubím dopravována a prostředím, ve kterém je potrubí instalováno.
Pro vnitřní vodovod se smí použít jen materiály odpovídající příslušným předpisům.
Potrubí vnitřního vodovodu se navrhuje na nejvyšší provozní přetlak alespoň 1000 kPa (výjimkou mohou být vodovody zásobované gravitačně z výše položené přerušovací zásobní nádrže) a životnost nejméně 50 let. Armatury vnitřního vodovodu se navrhují na nejvyšší provozní přetlak alespoň 1000 kPa s výše uvedenou výjimkou. Životnost armatur je stanovena v normách výrobků. U rozvodu studené vody se předpokládá návrhová teplota min. 20 °C a u rozvodů teplé vody min. 60 °C.
Trubky a tvarovky, kromě vodoznaků a zahradních hadic, nesmějí mít průhledné stěny. Pokud výrobce trubek nestanoví jinak, nesmí se ocelové pozinkované trubky použít pro vnitřní vodovod teplé vody.
Kondenzáty
Odvádění kondenzátů do stokové sítě je možné jen v souladu s podmínkami uvedenými v kanalizačním řádu. Do vnitřní kanalizace se smějí odvádět pouze kondenzáty, které nemohou poškodit materiál potrubí a příslušenství. Kondenzáty vzniklé spalováním, které mají pH menší než 6,5, smí být odváděny do domovní čistírny odpadních vod podle ČSN 75 6402, povrchových vod, nebo do vsakovacího zařízení pouze po předchozí neutralizaci.
Požadavky na jakost a množství odváděných vod
Odvádění srážkových vod z nemovitostí se provádí v souladu s příslušnými právními přepisy (Vyhláška č. 501/2006 Sb. a vyhláška č. 268/2009 Sb.) Provozovatel a/nebo vlastník kanalizace pro veřejnou potřebu může stanovit přípustný odtok srážkových vod a/nebo největší přípustný odtok srážkových vod do vod povrchových.
Podmínky pro vypouštění odpadních vod do stokové sítě stanoví kanalizační řád (Zákon č. 274/2001 Sb.)
Drtiče kuchyňského nebo domovního odpadu lze na vnitřní kanalizaci připojenou na kanalizaci pro veřejnou potřebu napojit pouze se souhlasem provozovatele a/nebo vlastníka kanalizace pro veřejnou potřebu.
Odpadní vody, jejichž míra znečištění nesplňuje podmínky kanalizačního řádu, musejí být vnitřní kanalizací odváděny vždy odděleně od ostatních odpadních vod a před vypuštěním do kanalizace pro veřejnou potřebu předčištěny tak, aby kanalizačnímu řádu odpovídaly. Vypouštění odpadních vod do povrchových nebo podzemních vod je možné jen po předchozím vyčištění, které zajistí, že nebudou překročeny hodnoty příbuzného znečistění podle příslušných právních předpisů (Zákon č. 254/2001, Sb., nařízení vlády č. 61/2003 Sb. a nařízení vlády č. 416/2010 Sb.). Předčištěné nebo vyčištěné splaškové odpadní vody a technologické odpadní vody smějí být do kanalizace pro veřejnou potřebu, povrchových nebo podzemních vod vypouštěny jen s povolením vodoprávního úřadu.
Propojení potrubí studené a teplé vody
Vnitřní kanalizace musí zabezpečovat spolehlivé, hospodárné a hygienicky nezávadné odvádění odpadních a srážkových vod.
Pro připojení vnitřní kanalizace kanalizační přípojkou na gravitační stokovou síť platí
ČSN EN 752 a ČSN 75 6101. Tyto normy stanovují také technické požadavky na úseky vnitřní kanalizace vně budov, ve kterých se používá potrubí s větší jmenovitou světlostí než DN 200. Dimenzování gravitačních systémů vnitřní kanalizace a kanalizační přípojky se provádí podle této normy a ČSN EN 12056-2 až 4, pokud půdorysný průmět odvodňované plochy není větší než 200 ha.
Při návrhu vnitřní kanalizace, která není připojena na kanalizaci pro veřejnou potřebu, je třeba zohlednit možnost jejího dodatečného připojení bez nákladných úprav.
Pokud nelze odpadní vody odvádět do kanalizace pro veřejnou potřebu, je třeba odvodnění nemovitosti provádět v souladu s příslušnými právními předpisy (Nařízení vlády č. 272/2011Sb.), ČSN 75 6081 nebo ČSN 75 6402.
Hygiena a bezpečnost
Přímé spojení kanalizačního potrubí s vodovodním potrubím pro pitnou nebo užitkovou vodu, např. s potrubím od pojistných a ochranných vodovodních armatur podle ČSN EN 1717, není přípustné.
Čisticí tvarovky není dovoleno instalovat v místnostech, ve kterých by případný únik odpadních vod z čisticího otvoru při čištění mohl způsobit hygienické závady a škody, např, v kuchyních, skladech potravin, léčiv a elektrických rozvodnách.
Vnitřní kanalizace musí být řešena tak, aby nebyla porušena stabilita konstrukce budovy ani při případných opravách a výměně a byl zohledněn vliv sedání stavby na kanalizační potrubí, např. u prostupů stavebními konstrukcemi.
Ochrana proti mrazu
Potrubí (kromě vnějších dešťových odpadních potrubí a potrubí, která se v zimě nepoužívají), musejí být chráněna před mrazem
Požadavky na potrubí, armatury, příslušenství a objekty
Ve směru proudění odpadních vod nesmí být potrubí vnitřní kanalizace rozvětvené a nesmí se zmenšovat jeho jmenovitá světlost. Výjimkou jsou podtlakové systémy odvodnění střech (viz. ČSN EN 12056-3)
Odvádění splaškových odpadních vod
Pro odvádění splaškových odpadních vod platí:
Systémy vnitřní kanalizace
V souladu s ČSN EN 12056-2, se pro navrhování vnitřní kanalizace, která odvádí splaškové odpadní vody, používá systém I.
Zápachové uzávěrky pro splaškové odpadní vody
Zařizovací předměty, vpusti a ostatní zařízení uvnitř budovy, které jsou připojeny na vnitřní kanalizaci, musí být proti vnikání kanalizačních plynů do budovy vybaveny vodními nebo membránovým zápachovými uzávěrkami. Membránové zápachové uzávěrky smějí být uvnitř budovy použity jen u zařizovacích předmětům, u kterých to vyžaduje jejich správná funkce, např. u pisoárových mís bez splachování.
Výška vodního uzávěru musí být u vodních zápachových uzávěrek pro splaškové odpadní vody nejméně 50 mm. Při osazení zápachové uzávěrky v místnosti, kde se během provozu vytváří podtlak (nasávací komory větracích zařízení), musí vodní uzávěr odolat podtlaku o 1 kPa většímu, než je podtlak v místnosti.
Pokud je nutné osazení vodní zápachové uzávěrky v místech, kde není zaručeno pravidelné doplňování vody, musí být vodní zápachová uzávěrka opatřena ještě přídavnou mechanickou zápachovou uzávěrkou.
Samostatnou mechanickou zápachovou uzávěrku lze použít pouze ve venkovním prostoru.
Zápachová uzávěrka, která není konstruována jako samočisticí, musí být trvale a snadno přístupná.
Vodní zápachová uzávěrka musí být instalována v místě chráněném před mrazem.
Přivzdušňovací ventily
Přivzdušňovací ventily použité na vnitřní kanalizaci musí být třídy AI nebo BI podle ČSN EN 12380. Množství vzduchu (Qa) (viz. ČSN EN 12056-2) proudící přivzdušňovacím ventilem stanoví jeho výrobce.
Použití přivzdušňovacích ventilů, u kterých výrobce neuvádí množství vzduchu, je nepřípustné.
Ochrana proti zpětnému vzdutí
Zařízení, která se nacházejí pod hladinou zpětného vzdutí v jednotné, splaškové nebo dešťové stoce, na kterou je nemovitost připojena, nesmí umožňovat zaplavení budovy vzdutou vodou.
Pokud nejsou k dispozici žádné údaje, považuje se za hladinu zpětného vzdutí úroveň poklopu vstupní nebo revizní šachty na stoce nebo úroveň mříže uliční vpusti napojené na stoku, která se nachází nejblíže od napojení kanalizační přípojky proti směru průtoku ve stoce (obrázek 15).
Ohrožené prostory a zařízení se musí chránit technickým opatřením podle
ČSN EN 12056-4.
Kanalizačním potrubím chráněným proti zpětnému vzdutí se nesmí odvádět odpadní vody z ploch, zařizovacích předmětů a zařízení, která se nacházejí nad nejvyšší hladinou zpětného vzdutí ve stoce.
Instalace potrubí vnitřní kanalizace
Instalace potrubí vnitřní kanalizace se provádí podle ČSN EN 12056-5 a následujících zásad.
Odpadní potrubí mají být vedena volně, např. v instalačních šachtách nebo drážkách, nesmí se zplna zazdít.
Potrubí ukládané do monolitických konstrukcí smí mít pouze svařované spoje.
Ukládání svodných potrubí do země se provádí podle ČSN EN 1610 a doporučení výrobce.
Upevnění potrubí se provádí podle doporučení výrobce.
Potrubí, do kterých může vniknout vzdutá voda ze stokové sítě a svodná a ležatá potrubí pro odvádění srážkových vod, která nejsou uložena v zemi, musí být upevněna tak, aby vlivem přetlaku nemohlo dojít k rozpojení potrubí, např. vysunutím z hrdel.
Výtlačná potrubí čerpacích stanic musí odolat přetlaku vody.
Potrubí instalované v prostorech se zvýšeným tepelným nebo mechanickým namáháním je třeba přiměřeně chránit.
Potrubí z plastů vedené chráněnou únikovou cestou musí být chráněno nehořlavým krytem.
Zrušená potrubí mají být demontována, a pokud to není možné, musí být zazátkována nebo zaplněna popílko-cementovou nebo betonovou směsí (svodná potrubí v zemi).
Zkoušení vnitřní kanalizace
Zkoušení vnitřní kanalizace se skládá:
Pokyny pro provoz, údržbu a používání vnitřní kanalizace
Za provoz a údržbu vnitřní kanalizace odpovídá její vlastník.
Při předání hotového díla se sepíše protokol o převzetí a zhotovitel předá tento protokol společně s dokumentací skutečného provedení stavby a pokyny pro údržbu a používání objednateli.
Kanalizační armatury se musí kontrolovat nejméně dvakrát ročně, není-li výrobcem stanoveno jinak.
Zpětné armatury je nutno nejméně dvakrát ročně čistit.
U zpětných armatur s nouzovým uzávěrem (typy 1 až 5 podle ČSN EN 13564-1), kterými jsou chráněny málo používané zařizovací předměty a/nebo vpusti, se doporučuje otevírat tento uzávěr jen po dobu používání zařizovacích předmětů.
Lapače střešních splavenin, střešní vtoky a kalníky vpustí se musí kontrolovat, a případně čistit nejméně dvakrát ročně, není-li v provozním řádu budovy uvedeno jinak.
Zápachové uzávěrky pisoárových mís bez splachování a membránové zápachové uzávěrky se udržují, popř. vyměňují v časových intervalech stanovených výrobcem.
Zařízení pro předčištění odpadních vod se provozuje a kontroluje podle podmínek uvedených v provozním řádu.
Požadavky na provoz a údržbu retenčních dešťových nádrží uvnitř budov jsou uvedeny v tabulce 12 ČSN.
Související zákony, vyhlášky a normy
TECHNICKÉ POŽADAVKY NA VODOVONÍ PŘÍPOJKY ve správě města Krásno
Vodovodní přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby. Odbočení s uzávěrem je součástí vodovodu. Vodovodní přípojka není vodním dílem.
V souvislosti s nabytím účinnosti nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dochází u provozovatele vodovodu a kanalizace k nutným úpravám.
Záměr vyžaduje povolení s výjimkou drobných staveb a změn využití území, u kterých tak stanoví tento zákon.
Drobná stavba
vodovodní nebo kanalizační přípojky v délce do 25 m od stávajícího vodovodního řadu nebo stávající kanalizační stoky schválené vlastníkem dotčeného pozemku a vlastníkem vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jeho provozovatelem, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn
Jednoduchá stavba
přípojky sítí technické infrastruktury, pokud nejde o drobnou stavbu
V případech, kdy vlastník nemovitosti uvažuje o napojení nemovitosti na vodovod či kanalizaci je nutné, aby podal u příslušného provozovatele žádost o vyjádření stanovující podmínky napojení dle § 168 stavebního zákona č. 283/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Poskytnuté vyjádření o podmínkách napojení dle § 168 stavebního zákona č. 283/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů obsahuje další kroky potřebné pro úspěšnou realizaci záměru odběratele. Upozorňujeme, že vydání vyjádření o podmínkách napojení není souhlasem k napojení, a to ani v případě drobných staveb nevyžadujících povolení stavby.
Dále předloží k odsouhlasení projektovou dokumentaci přípojky a to bez ohledu na to, zda se jedná o drobnou nebo jednoduchou stavbu dle stavebního zákona.
Projektová dokumentace na novou vodovodní přípojku musí obsahovat tyto náležitosti:
Projekční řešení vodovodní přípojky musí respektovat tyto požadavky:
Technické požadavky na provedení vodovodních přípojek
Podmínky pro připojení na veřejný vodovod a odběrné množství pitné vody musí být projednány s provozovatelem, stejně tak projekt přípojky a umístění vodoměru.
Vodovodní přípojky je možné povolovat a zřizovat pouze na zkolaudované vodovodní řady. V případě provádění vodovodních přípojek zřizovaných v rámci výstavby vodovodního řadu budou přípojky ponechány v zemi, ukončeny zátkou (vždy elektrotvarovkou) a místo ukončení přípojky bude řádně vyznačeno (např. drát od zátky vytažený na povrch a připevněný k signalizačnímu prvku).
Pro každou připojovanou nemovitost se zásadně navrhuje samostatná vodovodní přípojka. Navrhovaná přípojka musí být co nejkratší a musí být vedena pokud možno kolmo na připojovaný objekt bez zbytečných lomů trasy.
Požadavky na materiál přípojky jsou shodné s požadavky na materiál vodovodního řadu, tj. potrubí PE100 RC
Potrubí vodovodní přípojky musí být ve sklonu min. 3 ‰, pokud možno ve vzestupném směru k vnitřnímu vodovodu.
Maximální vzdálenost vodoměrné šachty od navrtávky je 10 m.
Trasa a výškové uložení přípojky musí být v souladu s normou ČSN 75 5411 Vodovodní přípojky a ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení. Při křížení přípojky se stokou nebo potrubím dopravujícím škodlivé látky musí být vodovodní přípojka uložena nad nimi. Pokud toto vedení není možné, musí být navržena opatření zabraňující znečištění vody při poruchách a opravách přípojky nebo křižovaného potrubí.
Vodovodní přípojka nesmí být propojena s potrubím jiného zdroje vody.
Ochranné pásmo vodovodní přípojky je 1,5 m od vnějšího líce stěny potrubí na obě strany. Ochranné pásmo nesmí být zastavěné a musí být přístupné pro případné opravy (viz kap. 8).
Vodovodní přípojka musí být uložena v nezámrzné hloubce dle ČSN 75 5401. Minimální dovolené krytí potrubí činí 1,2 m.
Vodovodní přípojka musí být navržena od vodovodního řadu po uzávěr před vodoměrem z jednoho druhu materiálu a v jedné jmenovité světlosti (profilu), přičemž minimální profil přípojky se navrhuje 1“ (PE d 32 mm).
U přípojek je požadován signalizační vodič pro vytyčení polohy stejně jako u vodovodních řadů.
Přípojky budou prováděny z jednoho kusu potrubí, pokud je to technicky možné. V ostatních případech je spojení nutné řešit s provozovatelem.
Prostupy potrubí přípojky stěnami nebo základy budovy se zabezpečují tak, aby při stavbě nebo opravě přípojky nebyla narušena izolace obvodové konstrukce budovy, a to uložením potrubí přípojky do chráničky a její utěsnění pro zajištění vodotěsnosti a plynotěsnosti. Vodovodní přípojky nesmí být použity jako prostředek k uzemnění elektrických instalací.
Poslední přípojka, resp. odbočení pro přípojku na koncové větvi vodovodního řadu musí být provedeno ve vzdálenosti min. 1,5 m od koncového hydrantu nebo odkalovače.
Při rekonstrukci a opravě přípojky je nutno využívat trasy stávající přípojky. V případech, kdy to není možné, budou veškeré objekty rozebrány do úrovně 1 m pod upravený terén. Zbývající části objektů a veškerá potrubí budou zaplněna či zafoukána betonovou nebo cementopopílkovou směsí či štěrkopísky pro zaplnění šachet a u původní přípojky bude zrušeno napojení na vodovodní řad, a to na náklady investora.
Napojení přípojek
Vodovodní přípojky se na vodovodní řad napojují buď pomocí tvarovky s odbočkou anebo pomocí navrtávacího pasu. Odbočka a navrtávka je součástí vodovodního řadu včetně uzávěru na přípojce.
Ukládání potrubí vodovodní přípojky
Pro výkop a způsob uložení potrubí platí požadavky výrobce a určuje je projekt v závislosti na místních podmínkách. Na obsypové a podsypové materiály, štěrky, písky, musí být doloženy příslušné atesty.
Výkop
Pokládka a zásyp
Pokládka potrubí se provádí v otevřeném výkopu (pažený či svahovaný výkop) či bezvýkopovou technologií.
Pro lože a zásyp se používá těžený písek.
Lože pro uložení potrubí bude tloušťky 10 cm. Lože je nutno urovnat do předepsané nivelety. Hutnění je nutné.
Obsyp potrubí se provádí do úrovně vrchu potrubí s hutněním.
Zásyp potrubí se provádí 30 cm nad vrch potrubí s hutněním. Na této vrstvě je uložena výstražná folie v bílé nebo modré barvě.
Při vhodné zemině (písčité a hlinitopísčité) je možno po dohodě se zástupcem provozovatele nahradit písek výkopkem. V tom případě bude použito potrubí s vnější ochrannou vrstvou.
Z hlediska dozorování stavby je pro správné uložení potrubí rozhodující kontrola urovnání lože a tloušťky podsypu, šířka a správné provedení obsypu a tloušťky pískového zásypu před uložením folie.
Ostatní podmínky pro stavbu
Během výstavby vodovodní přípojky musí být přístupny všechny armatury na stávajícím vodovodu tak, aby nebyla nijak omezena plynulost dodávky pitné vody. V místě, kde hrozí poškození, musí být zařízení na vodovodu chráněna vhodným způsobem, např. skružemi kolem obnažených hydrantů a vřeten šoupátek apod.
Při přepravě, skladování, manipulaci a montáži potrubí, tvarovek a armatur musí být dodrženy podmínky výrobců a chráněny před vniknutím nečistot a okolními vlivy.
Potrubí přípojky musí být pro identifikaci polohy opatřeno měděným vodičem o průřezu 4 mm2. Vodič se pokládá do výkopu souběžně s potrubím na vrchol potrubí do obsypu. Vodič bude vyvedený pod poklopy uzavíracích armatur na vodovodním řadu, event. do vodoměrných šachet. Jeho případné spojení nebo rozbočení musí být provedeno vodivým spojem (svorkami, lisováním nebo pájením) a spoj musí být opatřen vodotěsnou izolací.
Ve složitých podmínkách (větší profily, velké namáhání atd.) je požadováno statické posouzení pevnosti potrubí.
Pro zachycení kinetické a tlakové síly proudící vody v potrubí se použijí bloky či zámky. Bloky se použijí, kdy není možné či vhodné osadit zámky na potrubí. Platí TNV 75 5410 Bloky vodovodních potrubí.
Přepojení nového potrubí na stávající síť, napojení nových, nebo přepojení stávajících přípojek provádí na základě objednávky provozovatel. Totéž platí i pro manipulace s armaturami na sítí a odběry vody pro účely proplachů, tlakových zkoušek atd.
Zástupce provozovatele musí být vždy přizván ke kontrole potrubí před provedením záhozu.
Pro nové, opravené či přeložené vodovodní přípojky bude provedeno geodetické zaměření skutečného provedení, které bude předáno provozovateli. Požadavky na geodetické zaměření jsou uvedeny v kapitole 10.
K závěrečné prohlídce stavby v dokladové části budou doloženy výsledky tlakové zkoušky vodovodního potrubí, zápis o desinfekci a proplachu vodovodního potrubí, prohlášení o shodě použitých materiálů, certifikáty použitých materiálů, atesty materiálů pro styk s pitnou vodou, protokol o funkčnosti identifikačního vodiče, zápis provozovatele o kontrole potrubí před záhozem. Veškeré zkoušky budou provedeny za účasti zástupce provozovatele.
Svařování PE potrubí na staveništi v temperovaných stanech při teplotách pod +5 °C je možné jen výjimečně v provozně odůvodněných případech a za přítomnosti dozoru provozovatele.
Měření spotřeby vody, vodoměrné sestavy
Způsob měření, vodoměr a jeho umístění se navrhují podle požadavků provozovatele vodovodu. Vodoměr se osazuje podle technických podmínek výrobce (ventil, vodoměr, zpětná klapka, ventil)
Profil vodoměru se navrhuje na základě hydrotechnického výpočtu (dle výtokových armatur).
Pokud je přípojkou možné odebírat i vodu pro protipožární zásah, vodoměr musí vyhovět jak pro běžný provoz, tak pro dodávku požární vody (sdružený vodoměr). Výjimečně je možno z řídit samostatnou přípojku pro odběr požární vody vybavenou samostatným měřením. Součástí projektové dokumentace vodovodní přípojky bude výpočet požadované spotřeby vody podle ČSN 73 66 55 výpočet vnitřních vodovodů pro návrh DN vodoměru
Vodoměrná sestava se umísťuje:
V případě, že je přípojka zřizována v předstihu před stavbou objektu, pro který je určena, je vodoměrná sestava umístěna v provizorní vodoměrné šachtě, která bude po výstavbě objektu zrušena a vodoměrná sestava přesunuta do objektu.
Vodoměr dodává a osazuje provozovatel vodovodu až po uvedení řadu do provozu.
Vodoměr se osazuje ve vodorovné poloze, min. 0,2 m od stěny objektu (šachty nebo budovy), min. 0,2 m a max. 1,2 m nad podlahou. Potrubí ve zdi objektu nebo vodoměrné šachty je třeba pevně fixovat. Vodoměrná sestava se osazuje v objektu na zeď prostřednictvím nerezového držáku. V případě, že bude vodoměrná sestava osazena do niky ve zdi nebo do šachty v podlaze, musí mít nika nebo šachta minimální rozměry, a to větší o 20 cm prostorově na každou stanu od vodoměrné sestavy.
Napojení vodoměrné sestavy na potrubí přípojky musí být vždy provedeno nerozebíratelným spojem s výjimkou přírubových spojů.
Vodoměrné šachty
Ve vodoměrné šachtě může být uloženo pouze vodovodní potrubí. Šachty lze navrhovat betonové i plastové, tvarově kruhové, obdélníkové, či oválné, materiálově plastové, zděné či, betonové. Velikost šachet se odvozuje od rozměrů vodoměrné sestavy.
Vodoměrná šachta se umísťuje max. do 10 m od odbočení z vodovodního řadu, a to co nejblíže. Pokud se zřizuje na pozemku odběratele, umísťuje se za hranicí (oploceni) pozemku v maximální vzdálenosti 1 m.
Vodoměr musí být přístupný a zabezpečený proti zamrznutí.
Ve vodoměrné šachtě musí být umístěna jen vodoměrná sestava.
Vodoměrnou šachtu tvoří armaturní prostor a komínový vstup, který je zakončen poklopem. Vodoměrná šachta je vybudována podle požadavku provozovatele. Betonové a zděné šachty musí být vybaveny gravitačním odvodněním.
Rozměry standardní vodoměrné šachty jsou:
Poklop vodoměrné šachty musí být vodotěsný. V případě umístění vodoměrné šachty pod pojízdnou plochou, musí být šachta i poklop navrženy jako pojezdový.
Napojení vodoměru v šachtě bude provedeno buď protažením potrubí skrze stěnu šachty a vodotěsným utěsněním prostupu, nebo napojením potrubí svařením elektrotvarovkou na výstup z vodoměrné šachty.
Uvnitř objektu je možno umístit vodoměr při splnění těchto podmínek:
Vodoměrná sestava
na přípojkách světlosti 1“- 2“ (závitové spoje) - (ve směru toku vody)
Vodoměrná sestava na litinových přípojkách (přírubové spoje) - (ve směru toku vody)
Zrušení odběru vody
Každá nemovitost musí mít vlastní vodovodní přípojku. Pro zrušení odběru vody musí být předložena projektová dokumentace na zrušení vodovodní přípojky. Bude vydáno stanovisko a musí být vydán územní souhlas se zrušením vodovodní přípojky. Podmínky odpojení z veřejného vodovodu a zrušení smluvního vztahu odběratel – provozovatel musí být projednány s provozovatelem vodovodu. Pro zrušení smluvního vztahu se předpokládá fyzické odpojení od veřejného řadu, stavební zrušení přípojky vodovodu a splnění podmínek provozovatele.
Bližší informace budou poskytnuty přímo v zákaznickém centru provozovatele.
Související zákony, vyhlášky a normy
TECHNICKÉ POŽADAVKY NA KANALIZAČNÍ PŘÍPOJKY ve správě města Krásno
Kanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Kanalizační přípojka není vodním dílem.
V souvislosti s nabytím účinnosti nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dochází u provozovatele vodovodu a kanalizace k nutným úpravám.
Záměr vyžaduje povolení s výjimkou drobných staveb a změn využití území, u kterých tak stanoví tento zákon.
Drobná stavba
vodovodní nebo kanalizační přípojky v délce do 25 m od stávajícího vodovodního řadu nebo stávající kanalizační stoky schválené vlastníkem dotčeného pozemku a vlastníkem vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jeho provozovatelem, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn
Jednoduchá stavba
přípojky sítí technické infrastruktury, pokud nejde o drobnou stavbu
V případech, kdy vlastník nemovitosti uvažuje o napojení nemovitosti na vodovod či kanalizaci je nutné, aby podal u příslušného provozovatele žádost o vyjádření stanovující podmínky napojení dle § 168 stavebního zákona č. 283/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Poskytnuté vyjádření o podmínkách napojení dle § 168 stavebního zákona č. 283/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů obsahuje další kroky potřebné pro úspěšnou realizaci záměru odběratele. Upozorňujeme, že vydání vyjádření o podmínkách napojení není souhlasem k napojení, a to ani v případě drobných staveb nevyžadujících povolení stavby.
Dále předloží k odsouhlasení projektovou dokumentaci přípojky a to bez ohledu na to, zda se jedná o drobnou nebo jednoduchou stavbu dle stavebního zákona.
Projektová dokumentace na novou vodovodní přípojku musí obsahovat tyto náležitosti:
Projekční řešení vodovodní přípojky musí respektovat tyto požadavky:
Všeobecné požadavky
Kanalizační přípojky se zpravidla navrhují z těchto materiálů:
Přípojka zaústěná do trasy veřejné kanalizace mimo revizní šachtu musí být opatřena revizní šachtou max. 1 m za hranicí pozemku připojované nemovitosti.
Při rekonstrukci a opravě přípojky je nutno využívat trasy stávající přípojky. V případech, kdy to není možné, budou veškeré objekty rozebrány do úrovně 1 m pod upravený terén. Zbývající části objektů a veškerá potrubí budou zaplněna či zafoukána betonovou nebo cementopopílkovou směsí či šterkopísky pro zaplnění šachet a u původní přípojky bude zrušeno napojení na kanalizační řad, a to na náklady investora.
Uliční vpusti budou prefabrikáty s kalovým prostorem, záchytným košem (případně opatřeny zápachovými uzávěry).
U oddílného systému stokové sítě (budovaného i dodatečně) musí být prokázáno, že odpadní vody jsou odváděny z nemovitosti (objektu) odděleně.
Tlakové kanalizační přípojky:
Napojení přípojek
Výškově se u neprůlezných stok přípojky zaúsťují do horní poloviny profilu stoky.
Napojení přípojky na kanalizaci musí být vodotěsné a provádí se:
Napojení přípojky tlakové kanalizace musí být provedeno do odbočovací tvarovky Y, za odbočením musí být na přípojce osazen uliční plnoprůtokový uzávěr (deskové kanalizační šoupátko).
Montážní práce související s napojením kanalizační přípojky na kanalizační řad je oprávněn provádět pouze provozovatel.
Napojení potrubí nad DN 250 včetně musí být zaústěno do šachty. (Zajištění šachty musí být provedeno investorem – žadatelem.
Ukládání potrubí kanalizační přípojky
Pro výkop a způsob uložení potrubí platí požadavky výrobce a určuje je projekt v závislosti na místních podmínkách. Na obsypové a posypové materiály, štěrky, písky, musí být doloženy příslušné atesty.
Ostatní podmínky pro stavbu
Tlakové kanalizační potrubí musí být pro identifikaci polohy opatřeno měděným vodičem o průřezu 4 mm2. Vodič se pokládá do výkopu souběžně s potrubím na vrchol potrubí do obsypu. Vodič bude vyvedený pod poklopy armatur na kanalizačním řadu, event. do šachet. Jeho případné spojení nebo rozbočení musí být provedeno vodivým spojem (svorkami, lisováním nebo pájením) a spoj musí být opatřen vodotěsnou izolací.
Přepojení nového potrubí na stávající síť, napojení nových, nebo přepojení stávajících přípojek provádí na základě objednávky provozovatel. Totéž platí i pro manipulace s armaturami na sítí a odběry vody pro účely proplachů, tlakových zkoušek atd.
Zástupce provozovatele musí být vždy přizván ke kontrole potrubí před provedením záhozu.
Pro nové, opravené či přeložené kanalizační přípojky bude provedeno geodetické zaměření skutečného provedení, které bude předáno provozovateli.
Revizní domovní šachty
Pokud to prostorové podmínky dovolují, umísťuje se na přípojce na pozemku odvodňované nemovitosti revizní šachta, a to ve vzdálenosti 1 m od hranice pozemku (od oplocení). V případě, že není hranice specifikována a objekty nejsou oploceny, umísťuje se šachta v zelené ploše přiléhající k objektu v těsné blízkosti hranice zelené plochy s chodníkem či komunikací. Revizní šachta musí být osazena na veřejném prostranství ve všech lomových bodech. Šachta může být plastová DN 400, DN 600, DN 800 nebo DN 1000, betonová DN 1 000 – DN 1 600 nebo zděná z kanalizačních cihel, dno prefabrikované – monolitické dno pouze ve zdůvodněných případech - min. rozměr 1,0/1,0 m s čistícím kusem v šachtě.
Spádové stupně
Při velkém výškovém rozdílu, kdy nelze vybudovat přípojku v jednotném sklonu, je nutno na přípojce vybudovat spádový stupeň. Výstavba svislého trubního úseku na přípojkách mimo spádový stupeň je nepřípustná. Ostatní podmínky výstavby jsou stejné, jako podmínky výstavby spadišť na veřejných stokách.
Související zákony, vyhlášky a normy:
Údaje o způsobu zjišťování množství
jsou uvedeny v zákoně č. 274/2001 Sb.
§16
(1) Množství dodané vody měří provozovatel vodoměrem, který je stanoveným měřidlem podle zvláštních právních předpisů. Jiný způsob určení množství dodané vody může stanovit v odůvodněných případech pouze vlastník vodovodu, popřípadě provozovatel vodovodu, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, a to se souhlasem odběratele. Vodoměrem registrované množství dodané vody nebo jiným způsobem určené množství dodané vody je podkladem pro vyúčtování dodávky (fakturaci) vody.
(2) Vlastníkem vodoměru je vlastník vodovodu, s výjimkou případů, kdy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se prokazatelně stal vlastníkem vodoměru provozovatel vodovodu.
(3) Osazení, údržbu a výměnu vodoměru provádí provozovatel. Jeho povinností je oznámit odběrateli výměnu vodoměru alespoň 15 dní předem, současně s vymezením času v rozsahu maximálně 3 hodin, a to i v případě, že vodoměr je pro provozovatele přístupný bez účasti odběratele, pokud se s vlastníkem nedohodne jinak. Přítomnému odběrateli se současně s výměnou předává potvrzení obsahující zaznamenaný stav měření odebraného vodoměru a u nově osazeného vodoměru jeho číslo, zaznamenaný stav a termín, do kterého musí být vyměněn.
(4) Odběratel má právo zajistit si na vlastní náklady metrologickou zkoušku vodoměru na místě instalace, a to nezávislým měřidlem, připojeným na odbočení s uzávěrem za osazeným vodoměrem na potrubí vnitřního vodovodu před jeho prvním rozdělením. Tuto zkoušku provede za přítomnosti provozovatele vodovodu na základě smlouvy s odběratelem Český metrologický institut, pokud to vnitřní vodovod umožňuje. Zjistí-li se odchylka větší, než připouští zvláštní právní předpis, vodoměr se považuje za nefunkční a při stanovení množství dodané vody pro vypořádání případné reklamace se postupuje podle § 17 odst. 4 písm. a).
(5) Není-li množství odebrané vody z hydrantů a veřejných výtokových stojanů měřeno vodoměrem, stanoví toto množství vlastník vodovodu na podkladě výpočtu vycházejícího z účelu použití odebrané vody a místních podmínek.
(6) Způsob určení množství odebírané vody, není-li osazen vodoměr, stanoví prováděcí právní předpis.
§19
Měření odváděných odpadních vod
(1) Množství odpadních vod vypouštěných do kanalizace měří odběratel svým měřicím zařízením, jestliže to stanoví kanalizační řád. Umístění a typ měřicího zařízení se určí ve smlouvě uzavřené mezi odběratelem a vlastníkem vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatelem; nedojde-li k uzavření smlouvy, určí umístění a typ měřicího zařízení vodoprávní úřad. Měřicí zařízení podléhá úřednímu ověření podle zvláštních právních předpisů 21) a toto ověřování zajišťuje na své náklady odběratel. Provozovatel je oprávněn průběžně kontrolovat funkčnost a správnost měřicího zařízení a odběratel je povinen umožnit provozovateli přístup k tomuto měřicímu zařízení.
(2) Odběratel, který vypouští do kanalizace odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných látek, 22) je povinen v souladu s povolením vodoprávního úřadu měřit míru znečištění a objem odpadních vod a množství zvlášť nebezpečných látek vypouštěných do kanalizace, vést o nich evidenci a výsledky měření předávat vodoprávnímu úřadu, který povolení vydal.
(3) Má-li provozovatel pochybnosti o správnosti měření nebo zjistí-li závadu na měřicím zařízení, má právo požadovat přezkoušení měřicího zařízení. Odběratel je povinen na základě písemné žádosti provozovatele do 30 dnů od doručení žádosti zajistit přezkoušení měřicího zařízení u autorizované zkušebny. Výsledek přezkoušení oznámí písemně odběratel neprodleně provozovateli.
(4) Zjistí-li se při přezkoušení měřicího zařízení vyžádaném provozovatelem, že
(5) Pokud není množství vypouštěných odpadních vod měřeno, předpokládá se, že odběratel, který odebírá vodu z vodovodu, vypouští do kanalizace takové množství vody, které odpovídá zjištění na vodoměru nebo směrným číslům roční potřeby vody, pokud nejsou instalovány vodoměry. V případě, kdy je měřen odběr z vodovodu, ale je také možnost odběru z jiných zdrojů, použijí se ke zjištění spotřeby vody směrná čísla roční potřeby nebo se k naměřenému odběru z vodovodu připočte množství vody získané z jiných, provozovatelem vodovodu měřených zdrojů.
(6) Není-li množství srážkových vod odváděných do jednotné kanalizace přímo přípojkou nebo přes uliční vpust měřeno, vypočte se toto množství způsobem, který stanoví prováděcí právní předpis. Výpočet množství srážkových vod odváděných do jednotné kanalizace musí být uveden ve smlouvě o odvádění odpadních vod.
(7) Jestliže odběratel vodu dodanou vodovodem zčásti spotřebuje bez vypuštění do kanalizace a toto množství je prokazatelně větší než 30 m3 za rok, zjistí se množství vypouštěné odpadní vody do kanalizace buď měřením, nebo odborným výpočtem podle technických propočtů předložených odběratelem a ověřených provozovatelem, pokud se předem provozovatel s odběratelem nedohodli jinak.
(8) Vypořádání rozdílů z nefunkčního měření podle výsledku přezkoušení měřicího zařízení se provádí od odečtu, který předcházel tomu odečtu, který byl důvodem žádosti o přezkoušení měřicího zařízení.
(9) Vypouští-li odběratel do kanalizace vodu z jiných zdrojů než z vodovodu a není-li možno zjistit množství vypouštěné odpadní vody měřením nebo jiným způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem, zjistí se množství vypouštěných odpadních vod odborným výpočtem ověřeným provozovatelem.
(10) Obecné technické podmínky měření množství vypouštěných odpadních vod, způsob výpočtu množství vypouštěných odpadních vod a způsob výpočtu množství srážkových vod odváděných do jednotné kanalizace, není-li měření zavedeno, směrná čísla spotřeby vody a způsob vypořádání rozdílů stanoví prováděcí právní předpis.
§20
Vodné a stočné
(1) Vodné a stočné má jednosložkovou nebo dvousložkovou formu.
(2) Jednosložková forma je součinem ceny podle cenových předpisů 17a) a množství odebrané vody podle § 16 nebo vypouštěných odpadních vod a srážkových vod podle § 19.
(3) Dvousložková forma obsahuje složku, která je součinem ceny podle cenových předpisů 17a) a množství odebrané vody podle § 16 nebo vypouštěných odpadních vod a srážkových vod podle § 19 a pevnou složku stanovenou v závislosti na kapacitě vodoměru, profilu přípojky nebo ročního množství odebrané vody. Podíl jednotlivých složek stanoví cenový předpis 17a). Způsob výpočtu pevné složky stanoví prováděcí právní předpis.
(4) Vodné a stočné se hradí v jednosložkové formě, pokud obec nestanoví obecně závaznou vyhláškou vydanou v samostatné působnosti úhradu vodného a stočného ve dvousložkové formě, včetně druhu stanovení pevné složky. O úhradě vodného a stočného ve dvousložkové formě včetně druhu stanovení pevné složky může také rozhodnout nejvyšší orgán právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací a ve které výkon hlasovacích práv nejméně ve dvoutřetinové většině drží obce.
(5) Je-li voda dodávána vlastníkem vodovodu, popřípadě jeho provozovatelem jiné osobě, než je odběratel, rozhoduje o formě vodného vlastník tohoto vodovodu.
(6) Povinnost platit za odvádění srážkových vod do kanalizace pro veřejnou potřebu se nevztahuje na plochy dálnic, silnic, místních komunikací a účelových komunikací 15) veřejně přístupných, plochy drah celostátních a regionálních včetně pevných zařízení potřebných pro přímé zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy s výjimkou staveb, pozemků nebo jejich částí využívaných pro služby, které nesouvisí s činností provozovatele dráhy nebo drážního dopravce, zoologické zahrady, veřejná a neveřejná pohřebiště a plochy nemovitostí určených k trvalému bydlení a na domácnosti.
(7) Povinnost platit vodné a stočné se nevztahuje na jednotky požární ochrany při záchranných a likvidačních pracích 31).
(8) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jejich provozovatel, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2, je povinen předložit odběrateli na jeho žádost úplný výpočet ceny pro vodné a stočné podle struktury uvedené v odstavci 9.
(9) Členění nákladových položek, jejich obsah, objemové a množstevní položky a jejich podíl při výpočtu ceny podle cenových předpisů pro vodné a stočné stanoví prováděcí právní předpis.
Příloha č. 16
Vzorec pro výpočet množství srážkových vod odváděných do kanalizace
Plocha x Odtokový součinitel podle druhu plochy = Redukovaná plocha
Redukovaná plocha x Dlouhodobý srážkový normál = Roční množství odváděných srážkových vod z plochy
*) Dlouhodobý srážkový normál je průměrem ročního úhrnu srážek v daném místě nebo oblasti za období alespoň 30 let a poskytuje jej Český hydrometeorologický ústav. Pro účely této vyhlášky byly zvolené hodnoty za období 1961 až 1990. Platnost hodnot tohoto dlouhodobého srážkového normálu skončí k 31. prosince 2021. Pro období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2051 se použije dlouhodobý srážkový normál v daném místě nebo oblasti za období 1991 až 2020.
Odtokové součinitele podle druhu plochy
a) Plocha A - těžce propustné zpevněné plochy, zastavěné plochy například střechy s nepropustnou horní vrstvou, asfaltové a betonové plochy, dlažby se zálivkou spár, zámkové dlažby:
v případě možnosti odtoku do kanalizace ........... odtokový součinitel: 0,9.
b) Plocha B - půdorysná plocha vegetační střechy s mocností souvrství od 5 cm do 10 cm, umožňující částečné zadržování srážkových vod:
v případě možnosti odtoku do kanalizace ......... odtokový součinitel: 0,6 **)
c) Plocha C - propustné zpevněné plochy, například upravené zpevněné štěrkové plochy, dlažby se širšími spárami vyplněnými materiálem umožňujícím zasakování:
v případě možnosti odtoku do kanalizace ......... odtokový součinitel: 0,4.
d) Plocha D - půdorysná plocha vegetační střechy s mocností souvrství od 11 do 30 cm, umožňující částečné zadržování srážkových vod:
v případě možnosti odtoku do kanalizace ......... odtokový součinitel: 0,3 **).
e) Plocha E - půdorysná plocha vegetační střechy s mocností souvrství od 31 cm umožňující částečné zadržování srážkových vod:
v případě možnosti odtoku do kanalizace ......... odtokový součinitel: 0,1 **).
f) Plocha F - plochy kryté vegetací, zatravněné plochy, například sady, hřiště, zahrady, komunikace ze zatravňovaných a vsakovacích tvárnic:
v případě možnosti odtoku do kanalizace .......... odtokový součinitel: 0,05.
**) Odtokový součinitel lze pro plochu s přesně definovaným souvrstvím stanovit také na základě měření v akreditované zkušebně podle české technické normy ČSN EN 12056-3 při návrhovém dešti o intenzitě 0,03 l * s-1 * m-2 po dobu 15 minut ze vzorce C = Q / (r * A). Mocnost souvrství vegetační střechy se měří od horní hrany kořenovzdorné vrstvy (zpravidla hydroizolace) a v případě střechy s obrácenou skladbou vrstev od horní hrany tepelné izolace po povrch vegetačního souvrství kolmo ke sklonu střechy. Mocnost souvrství nebo aplikace souvrství, jehož odtokový součinitel se stanovuje podle věty první této poznámky, se prokazuje projektovou dokumentací nebo zprávou technického dozoru investora nebo jeho zápisem ve stavebním deníku. Provozovatel kanalizace je oprávněn na střeše provést při přejímce kanalizační přípojky nebo při oznámení o snížení odtokového součinitele vlastní měření mocnosti a skladby souvrství.
Veškeré změny je odběratel povinen neprodleně oznámit vlastníku nebo provozovateli kanalizace.
Údaje o možnostech přerušení nebo omezení dodávky vody a odvádění odpadních vod a o podmínkách náhradních dodávek vody a náhradního odvádění odpadních vod a údajích o způsobu informování osob, které tyto služby využívají jsou řešeny zákonem č.274/2001 Sb.
§9
Práva a povinnosti provozovatele
(1) Provozovatel je povinen provozovat vodovod nebo kanalizaci v souladu s právními předpisy, kanalizačním řádem, podmínkami stanovenými pro tento provoz rozhodnutími správních úřadů a v souladu se smlouvou uzavřenou podle § 8 odst. 2 a dohodou podle § 8 odst. 3, pokud se jedná o vodovod nebo kanalizaci provozně související.
(2) Zásah do vodovodu nebo kanalizace může provést provozovatel pouze se souhlasem vlastníka, pokud není smlouvou uzavřenou podle § 8 odst. 2 stanoveno jinak.
(3) Provozovatel je povinen předat obci na její žádost přehled zjištěných ukazatelů jakosti vody za minulý rok nejpozději do 30 dnů ode dne vyžádání.
(4) Provozovatel je povinen stavebníkovi přeložky vodovodu nebo kanalizace sdělit své písemné stanovisko k navrhované přeložce vodovodu nebo kanalizace nejpozději do 30 dnů od doručení žádosti (§ 24 odst. 2).
(5) Provozovatel je oprávněn přerušit nebo omezit dodávku vody nebo odvádění odpadních vod bez předchozího upozornění jen v případech živelní pohromy, při havárii vodovodu nebo kanalizace, vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky nebo při možném ohrožení zdraví lidí nebo majetku. Provozovatel je oprávněn přerušit nebo omezit dodávku vody bez předchozího upozornění také v případě, kdy je mu při stavu nedostatku vody vyhlášeném podle zvláštního právního předpisu 8) příslušným orgánem upraveno, omezeno nebo zakázáno nakládání s vodami. Přerušení nebo omezení dodávky vody je provozovatel povinen bezprostředně oznámit územně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, 17) vodoprávnímu úřadu, nemocnicím, operačnímu středisku hasičského záchranného sboru kraje a dotčeným obcím. Tato povinnost se nevztahuje na přerušení nebo omezení dodávky vody pouze havárií vodovodní přípojky.
(6) Provozovatel je oprávněn přerušit nebo omezit dodávku vody nebo odvádění odpadních vod do doby, než pomine důvod přerušení nebo omezení,
(7) Přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod podle odstavce 6 je provozovatel povinen oznámit odběrateli v případě přerušení nebo omezení dodávek vody nebo odvádění odpadních vod
(8) V případě přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod podle odstavce 5 nebo odstavce 6 písm. a) je provozovatel oprávněn stanovit podmínky tohoto přerušení nebo omezení a je povinen zajistit náhradní zásobování pitnou vodou nebo náhradní odvádění odpadních vod v mezích technických možností a místních podmínek.
(9) Provozovatel je povinen neprodleně odstranit příčinu přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod podle odstavce 5 nebo odstavce 6 písm. a) a bezodkladně obnovit dodávku vody nebo odvádění odpadních vod.
(10) V případě, že k přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod došlo podle odstavce 6 písm. b) až g), hradí náklady s tím spojené odběratel.
(11) Obec může v samostatné působnosti vydat obecně závaznou vyhlášku, kterou upraví způsob náhradního zásobování vodou a náhradního odvádění odpadních vod podle místních podmínek.
(12) Provozovatel je povinen poskytnout na vyžádání ve lhůtě výzvou stanovené ministerstvu údaje, které se týkají technického stavu vodovodu nebo kanalizace, které provozuje, údaje o vynaložených provozních nákladech a údaje o výpočtu ceny podle cenových předpisů 17a) pro vodné a stočné podle § 20 odst. 9. Vyhodnocení obdržených údajů je ministerstvo oprávněno zveřejnit.
(13) Vyhlášením zákazu použití vody pro pitné účely nejsou dotčeny povinnosti provozovatele vodovodu podle tohoto zákona.
O náhradním zásobování vodou rozhoduje odpovědný pracovník provozovatele na základě doby odstávky, klimatických podmínek a možnostech zajištění dopravních prostředků a cisteren.
Odběratel je informován o odstávkách vody obvyklým způsobem (web, e-mail, městský rozhlas). Městský úřad, krajská hygienická stanice a hasičský sbor jsou informovány e-mailem. U dlouhodobě plánovaných odstávek vody také výlepem informací v dotčeném území.
Jakost vody
Tlak vody
Dle vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů se pro technické požadavky na stavbu vodovodů pro veřejnou potřebu uplatňují ustanovení § 15:
(4) Maximální přetlak v nejnižších místech vodovodní sítě každého tlakového pásma nesmí převyšovat hodnotu 0,6 MPa. V odůvodněných případech se může zvýšit na 0,7 MPa.
(5) Při zástavbě do dvou nadzemních podlaží hydrodynamický přetlak v rozvodné síti musí být v místě napojení vodovodní přípojky nejméně 0,15 MPa. Při zástavbě nad dvě nadzemní podlaží nejméně 0,25 MPa.
Vzhledem k tomu, že vodovodní řady v obcích byly budovány ve velmi dlouhém časovém období (od konce 19. století do současnosti), není v některých lokalitách možné tyto hodnoty dodržet. Vodohospodářská infrastruktura disponuje tlakovými poměry tak, jak byla stavebně povolena a následně i zkolaudována.
Informace o dispozičním tlaku v konkrétním místě je možné získat po zaslání dotazu na adresu provozovatele vodovodu.
Informace o povinnosti dodržovat kanalizační řád
Kanalizační řád stanovuje pravidla a podmínky pro připojení producentů odpadních vod na kanalizaci pro veřejnou potřebu. Jakékoli napojování na kanalizaci pro veřejnou potřebu je podmíněno písemným souhlasem provozovatele.
Maximální míra znečištění odváděných odpadních vod
Maximální míra znečištění odváděných odpadních vod je uvedena v tabulce Kanalizačních řádů příslušných obcí v kapitole „Nejvyšší přípustná míra znečištění odpadních vod“.
Tato problematika je řešena ve smlouvě o dodávce pitné vody a odvádění odpadních vod v kapitole IX. Zajištění závazků Smluvních stran.
(1) Pro případ prodlení kterékoliv Smluvní strany s plněním peněžitého závazku podle této Smlouvy, se povinná Smluvní strana zavazuje zaplatit oprávněné Smluvní straně za každý den prodlení úrok z prodlení ve výši stanovené v souladu s platnými právními předpisy.
(2) Pro případ prodlení Provozovatele s plněním peněžitého závazku si Smluvní strany sjednávají, vedle povinnosti zaplatit Odběrateli úrok z prodlení podle odstavce 1 výše, povinnost zaplatit Odběrateli smluvní pokutu ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení.
(3) Odběratel se zavazuje zaplatit Provozovateli smluvní pokutu ve výši 5.000,- Kč za každý zjištěný případ neoprávněného odběru vody nebo neoprávněného vypouštění odpadních vod.
(4) Odběratel se zavazuje zaplatit Provozovateli smluvní pokutu ve výši 5.000,- Kč za každý případ porušení povinností uvedených v čl. V. odst. (4) této Smlouvy, jakož i za každý případ porušení své povinnosti podle čl. VIII. odst. (1) této Smlouvy nebo čl. VIII. odst. (3) této Smlouvy.
(5) Smluvní pokuty podle tohoto článku jsou splatné bez zbytečného odkladu poté, co povinná Smluvní strana obdrží písemnou výzvu oprávněné Smluvní strany k jejich zaplacení.
(6) Zaplacením smluvní pokuty podle tohoto článku není dotčeno právo oprávněné Smluvní strany na náhradu škody, včetně náhrady škody přesahující smluvní pokutu. Odběratel odpovídá za škodu, kterou způsobil Provozovateli porušením právní povinnosti; touto škodou jsou i náklady, které vznikly Provozovateli v souvislosti se zjišťováním neoprávněného odběru vody nebo neoprávněného vypouštění odpadních vod.
Možnosti snížení spotřeby vody a jejího efektivního využití
Proč šetřit vodou?
Nezbytnost zachování přírodních zdrojů vody pro budoucí pokolení znamená rozumné čerpání přírodních zdrojů, které nepřesahují možnosti jejich přirozené obnovy a náhrady.
Obyvatelé ČR spotřebují za den průměrně 93 litrů vody na osobu, zatímco v nejchudších částech světa se lidé musí spokojit i s 10 litry na den.
Jak šetřit vodou?
Každý z nás může přispět a svým zodpovědným přístupem chránit zásoby sladké vody. V neposlední řadě snížíme také naše výdaje. Ptáte se jak? Je to jednoduché:
Nejprve si projděte si místa, kde může voda unikat:
Při delším opuštění bytu či rodinného domu (dovolená, služební cesta apod.) uzavřete hlavní uzávěr vody pro byt nebo dům.
Zaměřte se na každodenní činnosti.
V koupelně:
V kuchyni:
Na zahradě
Možnosti snížení rizika stagnace vody
Stojatá voda podporuje tvorbu biofilmu a množení zárodků infekčních chorob. Ke stagnaci vody dochází ve všech úsecích s nízkým nebo nulovým průtokem, tedy v takzvaných mrtvých úsecích potrubí.
Rizikem jsou potrubí, ze kterých není odebírána voda alespoň jednou za týden, a která není z provozních důvodů možné odpojit nebo uzavřít, a popř. vypustit.
Pitná voda by měla cestu od distributora vody k vodovodnímu kohoutku urazit co možná nejrychleji. Provozovatel udržuje svou vodovodní síť tak, aby tento cíl splnila.
Když voda delší čas neteče, říká se, že stagnuje. Stagnující voda je srovnatelná s potravinou s prošlým datem spotřeby. Nemusí sice nutně prodělat negativní změny, ale tyto změny proběhnout mohou a nemusí být bezprostředně patrné pouhými smysly. Jestliže voda stagnuje v potrubí, může do sebe přijmout látky obsažené v materiálu, z něhož jsou potrubí zhotovena, a také z kovových částí instalací, které podléhají korozi. Tím se za určitých okolností může během několika málo hodin kvalita pitné vody zhoršit. Po delší době stagnace se mohou negativně projevit i mikrobiální vlivy z biofilmů (biofilmy jsou systémově podmíněné usazeniny a produkty látkové výměny zdravotně nezávadných bakterií na vnitřních stěnách vodovodních potrubí, včetně bakterií) nebo z těch částí vodovodní sítě, kde voda protéká málo, zkrátka, ve vodě se mohou vyskytnout nevhodné mikroorganismy nebo příliš vysoký počet běžně přítomných bakterií. Toto všechno se týká také vnitřních vodovodů.
Během delší doby stagnace vody při teplotě více než 20 °C se mohou ve vašem vnitřním vodovodu pomnožovat plísně a bakterie, jejichž výměšky mohou vést k vytváření nepěkných, slizovitých povlaků na místech, z nichž vodu odebíráte (mohou také negativně ovlivnit pach a chuť vody). Proto také, čím pravidelněji a častěji odebíráte vodu na všech odběrových místech, tím spolehlivěji získáte zdravotně, hygienicky a senzoricky nezávadnou pitnou vodu.
Možnosti omezení odvádění srážkové vody do kanalizace ve správě města Krásno
Napojení srážkových vod do kanalizačních stok ve správě města Krásno není žádoucí a proto je uplatňována zásada likvidace srážkových vod na pozemku stavebníka a to akumulací s následným využitím, vsakováním nebo výparem, případně kombinací těchto opatření. Řízené vypouštění srážkových vod do jednotné kanalizace je až poslední možností.
Právní rámec
Zásadním legislativním dokumentem, který určuje povinnost uplatňovat principy hospodaření s dešťovými vodami, je zákon č. 254/2001 Sb. o vodách (vodní zákon), který obsahuje definici srážkových vod a stanovuje i podmínky obecného nakládání s nimi.
Zákon č.254/2001 Sb., §5, odst. (3) Při provádění staveb nebo jejich změn nebo změn jejich užívání je stavebník povinen podle charakteru a účelu užívání těchto staveb je zabezpečit zásobováním vodou a odváděním odpadních vod kanalizací k tomu určenou. Není-li kanalizace v místě k dispozici, odpadní vody se zneškodňují přímým čištěním s následným vypouštěním do vod povrchových nebo podzemních. V případě technické neproveditelnosti způsobů podle vět první a druhé lze odpadní vody akumulovat v nepropustné jímce (žumpě) s následným vyvážením akumulovaných vod na zařízení schválené pro jejich zneškodnění. Dále je stavebník povinen zabezpečit omezení odtoku povrchových vod vzniklých dopadem atmosférických srážek na tyto stavby (dále jen „srážková voda“) akumulací a následným využitím, popřípadě vsakováním na pozemku, výparem, anebo, není-li žádný z těchto způsobů omezení odtoku srážkových vod možný nebo dostatečný, jejich zadržováním a řízeným odváděním nebo kombinací těchto způsobů. Bez splnění těchto podmínek nesmí být povolena stavba, změna stavby před jejím dokončením, užívání stavby ani vydáno rozhodnutí o dodatečném povolení stavby nebo rozhodnutí o změně v užívání stavby.“
Vodní zákon nepožaduje aplikaci principů hospodaření s dešťovými vodami pouze u novostaveb, ale též při provádění změn staveb a změn jejich užívání, čímž se snaží nejenom nezvyšovat množství srážkových vod odváděných jednotnou nebo dešťovou kanalizací, ale aktivně toto množství snižovat.
Požadavek zákona o vodách na soulad se stavebním zákonem je naplněn ve vyhlášce č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území, ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb., která určuje priority způsobů řešení hospodaření s dešťovými vodami na stavebním pozemku.
Vyhláška č. 501/2006 Sb., §20, odst. (5), písm. c) Stavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby na něm bylo vyřešeno …
c) vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných ploch nebo zpevněných ploch, pokud se neplánuje jejich jiné využití; přitom musí být řešeno
Výše uvedené povinnosti jsou formulovány obecně a pro technický návrh hospodaření s dešťovými vodami v území musí být doplněny o konkrétní kritéria a jejich limitní hodnoty, pomocí kterých lze zhodnotit možnost naplnění daných priorit (tzv. přípustnost a proveditelnost navrhovaného řešení). Způsob hodnocení přípustnosti a proveditelnosti je podrobně uveden v TNV 75 9011 Hospodaření se srážkovými vodami.
Vyhláška č.268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby vyžaduje, aby stavby měly zajištěn odvod srážkových vod, s tím, že způsoby odvádění definuje ve stejném pořadí priorit, jako vyhláška č. 501/2006 Sb.
Stavby, z nichž odtékají povrchové vody, vzniklé dopadem atmosférických srážek (dále jen „srážkové vody“), musí mít zajištěno jejich odvádění, pokud nejsou srážkové vody zadržovány pro další využití. Znečištění těchto vod závadnými látkami nebo jejich nadměrné množství se řeší vhodnými technickými opatřeními. Odvádění srážkových vod se zajišťuje přednostně zasakováním. Není-li možné zasakování, zajišťuje se jejich odvádění do povrchových vod; pokud nelze srážkové vody odvádět samostatně, odvádí se jednotnou kanalizací.